Vodstvo

Řeky a potoky

Hlavní šumavská řeka - Vltava - pramení na východním svahu Černé hory (1315 m), v nadmořské výšce 1162 m. od pramene až po soutok s pravým přítokem Vltavským potokem (Malou Vltavou), na j. okraji Borových Lad, bývá nazývána též Černým potokem, dále po soutok s pravostranným přítokem Studenou Vltavou, nedaleko žel. st. Černý Kříž, nese jméno Teplá Vltava. Od obce Horní Vltavice, až po vtok do Lipenské údolní nádrže, protéká Vltava meandrovitým tokem Vltavskou brázdou, z velké části zaplavenou vodou údolní nádrže Lipno. Pod Lipnem je dnes její kamenité koryto, zaplněné množstvím velkých žulových balvanů, v důsledku odtoku vody z Lipenské nádrže podzemním kanálem, prakticky bezvodé.

Délka Vltavy po Vyšší Brod (pod ústí s Větší Vltavicí) je 122,0 km, plocha povodí 1141,6 km2, průměrný roční průtok 15,2 m3. Na svém hořejším toku až po Kvildu je sklon řeky 26,2%. V hlubokém kaňonovitém údolí v říčním úseku mezi Lipnem a žel. st. Čertova Stěna, v délce 8 km klesá koryto Vltavy o 137 m.

Na svém horním toku přijímá Vltava z pravé strany jen několik krátkých přítoků (Bučina, Vltavský potok, Polecký potok aj.). Prvním z větších pravostranných přítoků je 16,9 km dlouhá Řasnice, která vstupuje u bývalé samoty Horní Světlé Hory na naše území, teče zrašeliněnými lučinami až k svému ústí do Vltavy pod Lenorou. Na bavorském území pramení rovněž 22,5 km dlouhá Studená Vltava, jež v Novém Údolí překračuje státní hranici a nedaleko Černého kříže se stéká s Teplou Vltavou.

Do vltavského údolí, zalitého vodami Lipenské údolní nádrže, stéká s pohraničního hřbetu řada drobných přítoků, jako 11,9 km dlouhý Jezerní potok, vytékající s Plešného jezera, dále Novopecký potok, do chobotu Lipenské údolní nádrže u Zadních Hamrů vyúsťuje Huťský potok, jv. od Pestřického vrchu (842 m) ústí 10,8 km dlouhá Pestřice, se sev. svahů Vítkova kamene (1053 m) stéká Ježová, u Přední Výtoně Výtoňský potok a nedaleko Nových domků Lidový potok. Pod Vyšším Brodem Vyúsťuje do Vltavy Větší Vltavice, vznikající s několika zdrojnic při státní hranici.

Rovněž z levé strany přijímá Vltava na svém horním pouze krátké přítoky, např. Kvildský potok, pramenící v Jezerní slati, Olšinku, ústící pod Františkovem, Vydří potok, protékající Chalupskou slatí a vlévající se do Vltavy na sev. okraji Borových Lad, dále potok Zelenohorský, Račí potok, v Horní Vltavici potok Kubohuťský a Kaplický potok, protékající malou vodní nádrží v Boubínském pralese.

Z východního svahu Boubínské hornatiny a z Volarské kotliny odvádějí vodu 10 km dlouhý potok Volarský. Krátké levostranné přítoky stékají do Lipenské nádrže též z jižních svahů Želnavské hornatiny (Chlumský potok, Korunáč, Uhlíkový potok, Pernecký potok a Slatinka). Nejdelší z těchto levostranných přítoků mezi Chlumem a Černou v Pošumaví je 8,5 km dlouhá Ostřice, vyúsťující v Hůrce.

Větším levostranným přítokem je 19,3 km dlouhá Olšina, protékající stejnojmenným rybníkem. Další potoky, ústící do různých zátok Lipenské nádrže, jsou zcela krátké toky o max. délce 10 km (Lukavský potok, Černý potok, Náhlovský potok a konečně nedaleko obce Lipno Slupečný potok).

Druhou hlavní šumavskou řekou je Otava, vznikající soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily. Celková délka Otavy až po Strakonice (nad ústím Volyňky), kde opouští popisovanou oblast, je 75 km, plocha povodí 1290,69 km2.

Vydra vzniká soutokem Roklanského a Modravského potoka (pramení na severním svahu Luzného (1370 m), v nadmořské výšce 1192 m). Má ráz horské říčky s četnými peřejemi v horském a úzkém korytě, zaneseném mnoha velkými žulovými balvany. Celková délka Vydry po soutoku s Křemelnou je 21,2 km.

Z krátkých přítoků Modravského potoka zaslouží pozornosti Ptačí potok, Černohorský potok a Filipohuťský potok. Dále po toku Vydry potok Hamerský a Zhůřský ze strany pravé a levostranný potok Hrádský.

Druhá zdrojnice Otavy, 28,4 km dlouhá Křemelná, pramení na východních svazích Můstku (1234 m). Většinu svých přítoků přijímá zprava (Slatinný potok, Jezerní potok a plavební potok).

Na dalším toku ústí do Otavy vedle drobných přítoků v Rejštejně pravostranná, 15,9 km dlouhá Losenice, vznikající v rašeliništi Mezilesní slatě, jižně od Churáňova, 14,9 km dlouhý Nezdický potok, vyúsťující pod Žichovicemi a 21,2 km dlouhý potok Novoselský, který se vlévá Otavy pod Katovicemi. Z významnějších levostranných přítoků horního toku Otavy možno uvést Volšovku, vyúsťující pod Dlouhou Vsí a 36,6 km dlouhou Ostružinou, pramenící jižně od Javorné a ústící u Dobršína.

Severní část Šumavského podhůří patří především povodí Volyňky a horní Blanice, dalších pravostranných přítoků Otavy. 46,8 km dlouhá Volyňka pramení na východním svahu Světlé hory (1124 m), jižně od osady Lipka, v nadmořské výšce 939 m. Na svém horním toku má bystřinný ráz o velkém sklonu koryta, ve své střední části teče rozevřeným a jen málo zalesněným údolím. V celé své délce zachová téměř přímočarý směr a do Otavy se vlévá ve Strunkovicích. Plocha povodí Volyňky měří 426,79 km2. Větším levostranným přítokem Volyňky je 19,2 km dlouhá Spůlka (Sputka), vznikající soutokem Mladíkovského a Zdíkovského potoka. Z téže strany se vlévá do Volyňky 18,6 km dlouhý Peklov (Peklovský potok).

Bílá strž - Romantické údolí s jediným vodopádem na celé Šumavě v krásném prostředí v oblasti Černého jezera, 4 km jihozápadně od Hojsovy Stráže.

Jezera

Na Šumavě je celkem 8 jezer ledovcového původu: z toho tři na bavorské straně a pět na české straně.

Na bavorské straně to jsou: Roklanské jezero (1074 m n.m.) o rozloze 3,41 ha a max. hloubce 13,5 m; Velké Javorské jezero (934 m n.m.) s rozlohou 7,02 ha a hloubkou 16 m; Malé Javorské jezero (925 m n.m.) jehož rozloha je 2,73 ha a hloubka 7,3 m.

Na české straně je největší a nejníže položené Černé jezero (1008 m n.m.), zahloubené do svoru na severovýchodním svahu Jezerní hory (1343 m). Rozloha jezera je 18,6 ha a maximálně udávaná hloubka 39,8 m. Druhé největší šumavské jezero na naší straně je Čertovo jezero (1030 m n.m.) o rozloze 10,34 ha. Je situováno ve svoru na jihovýchodním svahu Jezerní hory a největší naměřená hloubka je 36,7 m. Další podle velikosti je Plešné jezero (1090 m n.m.), ležící na severovýchodním svahu Plechého (1378 m), pod 220 m vysokou žulovou karovou stěnou. Rozloha Plešného jezera je 7,48 ha a maximální zjištěná hloubka je 18,3 m. V rulovém a žulovém karu na východním svahu Poledníku (13l4 m), pod 150 m vysokou karovou stěnou, leží Prášilské jezero (1079 m n.m.). Má rozlohu 3,72 ha a maximální hloubku 14,9 m. Poslední a nejmenší jezero na české straně je jezero Laka.