Vydra

Horská říčka (mimochodem považována za nejkrásnější) pramení v výšce 1298 m. n.m. na severním svahu Luzného a nese název Luzeňský potok. Po soutoku s Březnickým potokem dostává název Modravský potok, který po splynutí s potokem Roklanským a Filipohutským dává vzniknout Vydře. Ta protéká zprvu širším, pak sevřeným údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Od Čenkovby Pily po spojení s Křemelnou vzniká Otava, druha největší šumavská řeka.

Povydří - Kanonovité údolí Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech unášením drobného písku a štěrku proudem říčky. V úseku Antygl - Čenkova Pila prochází údolím Vydry naučná stezka vedoucí po svážné cestě zřízené po jedné z lesních kalamit. Délka naučné stezky je přibližně 7 km. Odvedením části vod do Vchyninsko-Tetovskeho kanálu je síla toku Vydry značně oslabena, zároveň současný nedostatek povrchové vody dosti ovlivňuje působivost divokosti této říčky. Na svazích jsou k vidění četná kamenná moře a nad nimi skalní útvary zvané "hrádky", např. viklan Baba, Mnich, Pana.